Obecné informace o sociálních službách

Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. Uživatel sociálních služeb je osoba, která využívá sociální služby, protože se ocitla v nepříznivé sociální situaci. Zadavatel sociálních služeb je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Poskytovatel sociálních služeb je subjekt (osoba) poskytující sociální služby při splnění podmínek stanovených zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Poskytování sociálních služeb a související opatření jsou vymezeny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon vytyčuje spektrum činností, které jsou nezbytné pro sociální začlenění osob v nepříznivé sociální situaci do běžného života. V zákoně jsou také vymezena práva a povinnosti obcí, krajů, státu a poskytovatelů sociálních služeb.

Podle této právní úpravy má každá osoba nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Zákon určuje, že pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a posilovat jejich sociální začleňování. Rozsah a forma pomoci podpory poskyt­nuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní:

• pobytovými se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb;
• ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování;
• terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí (nejčastěji v domácnosti uživatele).

Zákon č. 108/2006 Sb. definuje následující 3 kategorie (typy) sociálních služeb:

• sociální poradenství (zahrnuje bezplatné základní a odborné sociální poradenství, které je nedílnou a povinnou součástí všech druhů sociálních služeb a poskytovatelé jsou vždy povinni tuto činnost zajistit; součástí odborného sociálního poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek);
• služby sociální péče (napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení), dle zákona č. 128 Sb. se jedná o následující sociální služby: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče;
• služby sociální prevence (napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby; cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů), dle zákona č. 128 Sb. se jedná o následující sociální služby: telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace.